Nebojte se, nejsme šíleně smutní jako v pohádce. Naopak. Pořád nás to ve škole baví a pořád máme co dělat. Písmena se jen sypou, už nám jich chybí opravdu málo. Písmenko CH jsme zdárně zvládli. Ve slabikáři čteme texty a moc nás to baví. Tak třeba poslední příběh, o sněhulákovi Horymírovi. I naši sněhuláci, které jsme vytvořili ve výtvarné výchově mají svá jména. Jsou legrační, ale alespoň neroztají. V matematice jsme využili novou pomůcku, molitanové kostky, na kterých jsem si vyvodili učivo o více, o méně. Opakujeme psaní číslic, stavíme je a nechybí ani pohybové básně či hry. A naši sněhuláčci na rukavičce jsou vskutku originální. Zkrátka máme ve třídě samou zimu. Aby ne, vždyť je únor. Škoda jen, že venku zima pomalu končí. Sníh nám totiž opravdu chybí.