Po dlouhé době mohla budova naší školy přivítat žáky ve starých dobrých lavicích. Jak jsme rádi v rukou žmoulali místo myší propisky, viděli jsme se v obraze čistším než studánka a během rozhovoru nikdo neřešil, jestli a jak funguje mikrofon. Naplněni zážitky z dnešního dopoledne jsme se rozešli do domovů a už se nemůžeme dočkat, až na nás budík ráno zase zavolá: hola, hola, škola volá!